Hlavní strana > Solární systémy >
Klimatologové se shodují na tom, že nynější klimatické extrémy má na svědomí globální oteplování. To je způsobeno nadměrným obsahem skleníkových plynů, převážně oxidu uhličitého v atmosféře. V ní vydrží až sto let.
Také odhadují, že se průměrná teplota na Zemi může zvýšit až o 6°C. Dnes je průměrná teplota asi 15,5°C. Podle měřících stanic se průměrná teplota povrchu Země (za posledních 140let) skutečně zvýšila téměř o 1°C a stále se zvyšuje. Nikdo však neřekne, zda se příroda a lidstvo dokáží přizpůsobit, či dojde ke katastrofě.
Proto v roce 1988 Valné shromáždění OSN uznalo změnu klimatu jako budoucí společenský problém a v roce 1992 v Rio de Janeiru přijali na světovém summitu zástupci států Rámcovou úmluvu o změně klimatu, která ukládá nutnost snižovat emise skleníkových plynů jako hlavní příčiny narůstajícího skleníkového efektu.
Na konferenci v Kjotu roku 1997 se vyspělé země zavázaly k nápravě škod v atmosféře a snížit během let 2008-2012 množství vypouštěných skleníkových plynů v průměru o 5,2% ročně oproti roku 1990. ČR podepsala Kjotský protokol v roce 2002 a zavázala se snížit emise o 8%, tak jako ostatní státy EU. V polovině února letošního roku protokol vstoupil v platnost.
Jedním z možných způsobů, jak k tomuto snížení přispět je využívání solární energie.
Solární energie je nejdostupnější alternativní zdroj jak pro ohřev vody, vytápění, tak i pro výrobu el. energie.
Na území ČR dopadá v průměru 1100Kwh/m sluneční energie za rok a doba slunečního svitu je až 1700h/rok. Přitom již 1300h/rok stačí k pokrytí energie na ohřev vody ze 60%.
Solární energie se dá rozdělit na přímé záření za jasné oblohy-40% a difúzní (rozptýlené) záření-60%. Přímé a difúzní záření se dohromady nazývá globální záření. Tohoto záření se dá využít pomocí solárních kolektorů na získání tepelné energie nebo elektrické energie. Solární panely se umisťují obyčejně na střechu s orientací na jih až jihozápad a pod úhlem 45°.U vhodných objektů se dají upevnit i na fasádu čímž splní i estetickou funkci.
Solární kolektory dělíme: ploché kolektory
trubicové vakuové
vzduchové kolektory
absorbery - plastové
Solární systémy se kombinují převážně s nízkoteplotním vytápěním, protože vstupní voda do teplovodního systému je max. 55°C. Tento systém v zimě nestačí na vytápění, proto se používá s jiným zdrojem tepla (bivalentní zdroj). Solární kolektory s plochou 6m2 dokážou ohřát během dne 200 litrů vody, což je denní spotřeba čtyřčlenné rodiny.
V přechodném období tj. září - březen je využitelnost solárního systému asi 5% vůči celému roku.
Ke snížení nákladů za energie a také ke snížení emisí mohou přispět velké solární soustavy pro zásobování celých sídlišť. Tepelný zásobník s objemem 1000m3 se dá provozovat cenově výhodněji a s menšími ztrátami než malé rodinné domky. Samozřejmě s přiměřenou velkou solární plochou či dokonce celou kolektorovou střechou. Solární systémy se dají také využívat v centrálních kotelnách pro ohřev vody pro obyvatele nebo alespoň předehřev vody, čímž se sníží spotřeba energie (plyn, el. energie) na dohřev vody na požadovanou teplotu.
Je nutno si uvědomit, že solární systém se týká celého domu. Zasahuje do konstrukcí střechy, stěny rozvody vody a ÚT. Proto je vhodné a ekonomicky výhodné skloubit dohromady několik prací a systémů. Př: zateplení objektu - výměna oken, oprava interiéru rozvodů pro sol. systém. Při výměně zásobníku instalovat nový s možností připojení solárního systému aj. Tím se ušetří pozdější náklady, vzhledem k neustále se zvyšujícím cenám stavebních prací i stavebního materiálu.
Výhody solární energie:
- šetří náklady za energii a přírodní zdroje
- je vyzkoušená a spolehlivá
- omezuje znečišťování ovzduší
- je bez problémů dosažitelná
- snižuje závislost na fosilních palivech
Nevýhody:
- poměrně velká lobby jiných dodavatelů energií
- neznalost a nedůvěra využití sol. energie
- mít vhodný objekt pro aplikaci sol. systému
Zpět na hlavní stránku
Také odhadují, že se průměrná teplota na Zemi může zvýšit až o 6°C. Dnes je průměrná teplota asi 15,5°C. Podle měřících stanic se průměrná teplota povrchu Země (za posledních 140let) skutečně zvýšila téměř o 1°C a stále se zvyšuje. Nikdo však neřekne, zda se příroda a lidstvo dokáží přizpůsobit, či dojde ke katastrofě.
Proto v roce 1988 Valné shromáždění OSN uznalo změnu klimatu jako budoucí společenský problém a v roce 1992 v Rio de Janeiru přijali na světovém summitu zástupci států Rámcovou úmluvu o změně klimatu, která ukládá nutnost snižovat emise skleníkových plynů jako hlavní příčiny narůstajícího skleníkového efektu.
Na konferenci v Kjotu roku 1997 se vyspělé země zavázaly k nápravě škod v atmosféře a snížit během let 2008-2012 množství vypouštěných skleníkových plynů v průměru o 5,2% ročně oproti roku 1990. ČR podepsala Kjotský protokol v roce 2002 a zavázala se snížit emise o 8%, tak jako ostatní státy EU. V polovině února letošního roku protokol vstoupil v platnost.
Jedním z možných způsobů, jak k tomuto snížení přispět je využívání solární energie.
Solární energie je nejdostupnější alternativní zdroj jak pro ohřev vody, vytápění, tak i pro výrobu el. energie.
Na území ČR dopadá v průměru 1100Kwh/m sluneční energie za rok a doba slunečního svitu je až 1700h/rok. Přitom již 1300h/rok stačí k pokrytí energie na ohřev vody ze 60%.
Solární energie se dá rozdělit na přímé záření za jasné oblohy-40% a difúzní (rozptýlené) záření-60%. Přímé a difúzní záření se dohromady nazývá globální záření. Tohoto záření se dá využít pomocí solárních kolektorů na získání tepelné energie nebo elektrické energie. Solární panely se umisťují obyčejně na střechu s orientací na jih až jihozápad a pod úhlem 45°.U vhodných objektů se dají upevnit i na fasádu čímž splní i estetickou funkci.
Solární kolektory dělíme: ploché kolektory
trubicové vakuové
vzduchové kolektory
absorbery - plastové
Solární systémy se kombinují převážně s nízkoteplotním vytápěním, protože vstupní voda do teplovodního systému je max. 55°C. Tento systém v zimě nestačí na vytápění, proto se používá s jiným zdrojem tepla (bivalentní zdroj). Solární kolektory s plochou 6m2 dokážou ohřát během dne 200 litrů vody, což je denní spotřeba čtyřčlenné rodiny.
V přechodném období tj. září - březen je využitelnost solárního systému asi 5% vůči celému roku.
Ke snížení nákladů za energie a také ke snížení emisí mohou přispět velké solární soustavy pro zásobování celých sídlišť. Tepelný zásobník s objemem 1000m3 se dá provozovat cenově výhodněji a s menšími ztrátami než malé rodinné domky. Samozřejmě s přiměřenou velkou solární plochou či dokonce celou kolektorovou střechou. Solární systémy se dají také využívat v centrálních kotelnách pro ohřev vody pro obyvatele nebo alespoň předehřev vody, čímž se sníží spotřeba energie (plyn, el. energie) na dohřev vody na požadovanou teplotu.
Je nutno si uvědomit, že solární systém se týká celého domu. Zasahuje do konstrukcí střechy, stěny rozvody vody a ÚT. Proto je vhodné a ekonomicky výhodné skloubit dohromady několik prací a systémů. Př: zateplení objektu - výměna oken, oprava interiéru rozvodů pro sol. systém. Při výměně zásobníku instalovat nový s možností připojení solárního systému aj. Tím se ušetří pozdější náklady, vzhledem k neustále se zvyšujícím cenám stavebních prací i stavebního materiálu.
Výhody solární energie:
- šetří náklady za energii a přírodní zdroje
- je vyzkoušená a spolehlivá
- omezuje znečišťování ovzduší
- je bez problémů dosažitelná
- snižuje závislost na fosilních palivech
Nevýhody:
- poměrně velká lobby jiných dodavatelů energií
- neznalost a nedůvěra využití sol. energie
- mít vhodný objekt pro aplikaci sol. systému
Zpět na hlavní stránku
CERTIFIKACE
